Drobkův blog
obrázek kategorie

DROBKŮV BLOG

Klubkovitá Topoloidní povídka (03.04. 2008)

Mírně psychadelické. Takové podivné, rádoby Topolovské. Starší, nicméně myslím, že pěkné vyjádření citů a myšlenkových pochodů. Možná patří spíše do sekce Poezie.

Jak se pletem osudama.
Divný je, mý lidi, jak vám všem furt pomáhám. Jsem stejnej sobec jako vy, jen se kolem mě motaj příběhy - Jak milióny rozházenejch klubek - a mě už nebaví je všechny splítat.
Příště třeba nepůjdu kolem, abych se moh chtít taky zaplýst a vy si konečně řekli: "Vždyť ono to nebylo tak zlý, vraťme se zpátky." Příště třeba nenajdete ty vaše klubíčka, co mi leží u nohou, co vám je podám, abych nebyl hajzl.
Měl jsem je v ruce jenom proto, že jsem se chtěl taky přivázat. Příště si světe vyser oko, říkám si, když padám na pletací jehlici.
A stíny tančí. Lesovkou, noční Olomoucí, po táborech a loukách, po barech a putykách a smějou se bláznům, kteří choděj bosí.
Smějou se falešnejm tónům co ti vrtaj hlavou a při tom všem smíchu se táhnou jak rozpuštěnej med za mejma patama, protože věděj, že kolem mě bude vždycky co žrát.
Zas nějaký pletení, zapletený s tou či onou a tím či oním. Napůl smyšlený avantýry a dobrý žrádlo pro ty supí stíny.
Jen si pojďte, zítra taky svítá a já už nebudu ten debil.
Různě stejný výmluvy, různě stejný klubka, stejně zamotaný a já nemám ani nůžky, abych sehnal odvahu a všem se jim pomstil jedním velkým střihem přes scénu.
Všechny jednou budete naházený v mizerným spleteným košíku z vrbovýho proutí. O víkendu jsem ji sejmul motorovou pilou, vrbu jednu seschlou. Spadla na ořech, ale se ztrátama se počítá.

Komentáře k článku

Nebojte se napsat, že se vám článek líbil, nebo nelíbil a proč. Rád si přečtu i váš názor ;)

Systém podporuje Gravatary. Email je nutné vyplnit, avšak nezobrazí se.

Přidat nový příspěvek





Zatím nebyly vloženy žádné komentáře