BKŮV - hlavní stránka
- O Drobkovi
- Akce
- Povídky
- Poezie
- LISP for people
- Co týden vzal
- Ze světa a okolí
- Hudba
- Znova a kvalitněji
- Fidláci
- KOSMAS
- Kecárna
- Fotogalerie
- login
 |
|
 |
|
|
|
Folkovky 2009 (10.08. 2009)
Možná je trochu pozdě, ale doteď sjem se na kloudnou chvíli k počítači nedostal, takže zde je mé ohlédnutí za Folkovými prázdninami 2009
Začíná to mnohem dřív než prvním koncertem. Už v červenci se lidem, co pravidelně jezdí na Folkovky pění krev v žilách a netrpělivě posrdávají. Mě tato příjemná posedlost zastihla velmi intenzivně a to zejména kvůli nutnosti opravit si smyčec. Houslař není k sehání (nejspíš na prázdninách) a tak Mě skoro začal přemáhat stres (stejně jako Goldie, když něco není podle plánu, což vlastně nikdy není a i když je, tak je to špatně ...) Nakonec se ale houslař ozval a dva dny před Folkovkama byl smyčec na světě.
Dalším problémem se ukázala být permanentka. Po úspěšnm převodu dané částky na účet jsem trpělivě čekal. Sličná slečna pošťačka mi pravidelně už po příchodu na poštu (což je od místa kde bydlím vzdáleno asi tak tři hodiny dopisů a schránek) hlásila: "Dnes zase nic."
Naštěstí se po telefonátu vše vyřešilo. Peníze došly a permanentka na mě bude čekat na pokladně na Folkovkách, protože poštou by to už nestihla.
Letos jsem vyjel opravdu brzy (někdy kolem osmé hodiny ranní) takže jsem do kempu dorazil těsně po poledni. Opět jsem nebyl prvním návštěvníkem folkovek, ale co. Beztak ti co mě předběhli jsou místní. Se všemi jsem se řádně uvítal (nejlepší asi byla scéna kdy jsem ladně odložil violu a odhodil batoh abych se řádně přivítal se svou "sestřičkou" Kari. A už je tu ta skvělá nálada. Všichni se usmívají a dobrá nálada proudí vzduchem. Všechno vycházelo akorát. Postavil jsem stan a začalo pršet.
Prachobyčejný návštěvník by zalezl a počkal až déšť přejde, ale já jsem "ten Drobek" a tak jsem pomohl postavit recepci a prošel se v dešti na oběd. Když přijeli mí Pražáci (a další kumpáni, tenhle souhrnný název se mi ale líbí) počkali jsme si v čajovně na konec deště, kamarádi postavili stany a vyrazilo se na koncert.
O koncertech jistě napíší mnohem lépe jiní, publicisticky založení. Já opět pouze připomenu tu směs nádhery a různých světových rytmů a tónů, co mi utkvěly v paměti. Vše začalo naprosto úžasným jazzovým cimbálem, postupem času se na scénu propracovali venezuelané, kolumbijci, Afričani, se kterými jsme loni tančili, Bárta, Myšík, Francouzi, Hudecká úderka (s jejíž hezčí polovičkou sjem dva nebo tři roky zpátky hrál), Ir Liam O M. (to příjmení bych správně nenapsal) se kterým jsem si později zahrá v jeho dílně hra na Bodrón (já hrál na violu), náš oblíbený zpěvák TIm Eriksen z USA a řada dalších.
Týden vřel životem, člověk v osum (často však později) vstal a hned koukal které dílny zase propásal, které se mu kryjí a které stihne za každou cenu. Letos jsem nemohl chybět vew zpívání u Tima Eriksena (už loni jsem si shape-note-singing náramě užil), dalším bodem programu byla tradiční Dílna tvůrčího psaní, kam jsem však kvůli Timovi došel jen dvakrát (ale zato jednou se mi podařil orpavdu pěkný básnický výtvor), údiv (či spíše nadšení z aplikované fyziky) ve mě vzbudilo divadlo ÚDIF. Vyzkoušel jsem si, že sám přetáhnu na provaze stěží čtyři děti, ale když se jim dá pár kladek, přetáhnou tyhle čtyři děti v pohodě čtyři silné chlapy. Vyrobil jsem si minivznášedlo (CD, tuba od filmu, balónek), samohyb (rulička toaleťáku, dvě papírová kola, guma a špejle) a vyzkoušel si hru na rouru pomocí nahřáté síťky a hlavně dostali jsme nápad sestrojit kapelu, která by hrála na optické kytary, stačí dřevo, guma, fotocitlivá dioda a laserová dioda a zesilvoač a máme hudební nástroj ...)
Hromadu dalších dílen jsem jen okusil, nebo nestihl celou, smaltování, malováání, drátování, kování, korálkování, zkrátka každý si vybere.
Dalším bodem programu je open scéna, která se mi ovšem většinou kryla s dílnami, takže jsem letos stihnul jen konec Žambochů (a byl jsem nadšen). Z minulých let ale vím, že zde hrají samé dobré kapely, začínaly tady třebas i Epy de Mye, kteří mě letos trochu zklamali, protože nepřišli k ohni a něco si šudlali uvnitř ve špitálku.
O večerních kocnertech jsem se zmiňoval, takže zbývá vyzdvihnout ještě půlnoční koncert v kapli (většinou půlnoční znamenalo 01:00 až půl druhé podle toho jak moc se na zámku přidávalo) tam se většinou předvedly větší sborová tělesa. Z Jednoho kocnertu jsem odcházel mírně rozladěný neumněle provedeným dílem A. Vivaldiho magnificat. Asi jsem už moc rozmlsaný, protože ostatním se to líbilo, já však musím říct, že v místech, kde bylo třeba aby sólisté navazovali se jim sypal rytmus, sbor byl hlavně ke konci dosti falešný a hlavně malý smyčcový orchestr rozhodně nedokáže nahradit symfonický orchestr. Chyběly dechy, tkeré v obtížných pasážích překryjí nějaký ten překlep či vynechávku smyčců a fakt, že hloubky byly po jednom hudebníkovi u pultu způsobil, že i sebemenší chyba byla slyšet (teda já ji slyšel, protože jsem věděl, kde jsou tžká místa a znal jsem skladbu, jelikož jsme ji hráli s Olomouckým symfoňákem). Vrcholem k těmto drobným nedokonalostem pak byla poslední dobou čím dál více profanovaná italská výslovnost latiny u Vivaldiho skladeb. Kam na to proboha chodí? In Excelsia zní jako in ečešija dost blbě. Dle této výslovnosti by pak byl antický řečník čičero (mluvím o Cicerovi) Vyslovovat latinu podle země z které skaldatel co ji používá pochází je dle mého blbost a kazí (v tomto případě jinak snesitelný) dojem.
Co se nočních rejdů a radování týče, ty pro mě byly a stále jsou jednou z nejkrásnějších částí Folkovek. I když jsem si letos odpustil noční vyhlídku ze zámku (nebylo s kým), noční prcházku kolem řeky jsem si užil, stejně tka jako notné ohně. Ani déšť nás nezastavil a ve stanu jsme to rozjeli s chlapci z kapely HUSO. Musím si najít jejich stránky, protože se mi s nimi opravdu dobře hrálo a chtěl bych slyšet jaké hrají své věci. Není nad postupné ztišování skladeb jak lidé u ohně řídnou, kolektiv je bližší a skladby se zjemňují s tím jak se blíží ráno. Když se pak před rozedněním zahraje píseň "až zítra ráno v pět" následovaná večerníčkem včelí medvídci, člověk si pak dá tříhodinový odpočinek, nebo počká na raníček, který je v devět hodin a vrhne se dod alšího dne plného dílen, hudby a skvělých lidí.
Folkovky jsou trochu hektické s tím absolutním nedostatkem spánku, ale pořád je co dělat a dobrá káva od Kofeinové víly udrží na nohou dlouho. Ještě teď skoro 14 dní poté cítím tu spoustu pozitivní energie, co jsem na Folkovkách načerpal ze všech těch rozradostněných lidí, energických kapel a úžasných dílen. Vím že mi nejmíň půl roku vydrží. a když dojde, už bude zase k mání to radostné těšení se na příští Folkovky. Díky Ďoubalovi, díky oranžádám, díky ČEZu, díky všem skvělým ldiem z Folkovek a těším se napřesrok.
Komentáře k článku
Nebojte se napsat, že se vám článek líbil, nebo nelíbil a proč. Rád si přečtu i váš názor ;)
Systém podporuje Gravatary. Email je nutné vyplnit, avšak nezobrazí se.
www stránky: http://www.daily-d.com/
Ahoj, tak konečně se mi povedlo dokončit fotky. Jsou zde: http://www.daily-d.com/folkove_prazdniny_namest_nad_oslavou_2009.aspx
Omlouvám se, že to trvalo tak dlouho, ale měl jsem toho teď nějak moc...
Zdravím,ještě se zastavím u Vivaldiho:
Za prvé: Symfonický orchestr a barokní hudba, to opravdu, promiň, nejde dohromady. Ať si symfoňák hraje romantiku, nechte tuto hudbu těm, kdo se jí snaží poučeně, alepoň na moderní nástorje (když nejsou peníze na staré)
Za druhé: Co se týče výslovnosti, ať si to každý zpívá jak chce, nikdo nebude mít za zlé když se to nebuda zpívat \"poitalsku\" ale ta italská výslovnost opravdu byla používána a to nejen u italských skladatelů.
S pozdravem Aeron
Zdravím Vás,
děkuji za ohlas na provedení kantáty A Vivaldiho Magnificat. Souhlasím s rytmickými problémy u sólistů (možná i u sboru) a s intonačními nepřesnostmi u velkého sboru. Sbor musica Animata je amatérský soubor, 80% zpěváků jsou lidi "z ulice" ,někteří neznají noty a program se učí podle sluchu zpaměti. Sólisté a instrumentalisté jsou většinou učitelé z místních ZUŠ a jejich žáci.
Je na místě říci, že se sbor snaží o tzv. "historicky poučenou interpretaci" staré hudby, ovšem v rámci svých finančních možností. Není možné, aby sbor dobrovolníků disponoval replikami starých nástrojů, které jdou do desítek a stovek tisíc a stejně tak je problém zaplatit specialisty na některé neobvyklé nástroje (například barokní hoboje, fagot, theorba, pozitiv, cembalo). Proto jste mohl vidět a slyšet náhradu varhanního pozitivu klávesami Casio CTK 900 (varhanní zvuky jsou vyrobené svépomocí) a stejně tak i cembalo.
Z tohoto hlediska je trochu nepoměr mezi velikostí sboru a orchestru, myslím, že velikost orchestru je odpovídající (chybí barokní hoboje, případně trubky) Ovšem počet zpěváků je na doprovázející orchestr i na autentické provedení příliš veliký. Trochu to kompenzuje skutečnost, že většina zpěváků nemá hlas a větší množství drží snáze pohromadě, protože lidi se vzájemně podpoří.
Italská výslovnost latiny v našich zemích může působit neobvykle, je ale potřeba říci, že v době baroka se v itálii taková latina běžně používala. Jak se takováto latina může/mohla dostat k nám se dá vysvětlit tím, že Itálie v době baroka byla jakýmsi vzorem nebo standardem pro provádění hudby a praxe byla taková, že hudebníci z Německa (Heinichen, Händel), Rakouska (Georg Muffat)a celá řada dalších podnikali náročné a nebezpečné studijní cesty aby se naučili tzv. "dobrému vkusu" a poznali italský sloh. Tyto znalosti pak přinášeli do svých zemí a na svá panství. Z Itálie taky na evropské dvory cestovala řada operních společností a na řadě panství působilo dost hudebníků z itálie jako učitelé a vedoucí zámeckých kapel, vše podle finančních možností zámeckého pána.
Je pravda, že i v Třebíči se diskutovala možnost čeké/italské výslovnosti latiny, zejména starší generace pamatující latinské mše v kostelích před liturgickou reformou byla/je ostře proti italské výslovnosti. Nakonec se došlo k dohodě, že v rámci koncertů experimentujících na poli dobové interpretace se bude latina zpívat italsky a latinské texty zpívané chrámovým sborem při bohoslužbách budou v české výslovnosti.
S pozdravem
Michael Kročil
oddělení klávesových nástrojů Musica Animata
www stránky: http://drobek.nadrobeny.net
Hmm nebyl jsem ve čtvrtek u toho jiného ohně? Zaspal sjem akorát jednou ty italy a to bylo hned ze začátku a to tam ještě epíci nebyli ...
Jinak Lucu jsem tam taky koutkem oka zachytil, ale nějak jsme si s nima prostě nezapařili jako předloni (nebo kdy to sakra bylo, jak jsme tam popíjeli s Luckou moji slivovici do rána, až dokud všichni neodpadli)
www stránky: http://www.daily-d.com/
Ahoj, díky za nádherný "report" z folkovek. Musím s tebou naprosto souhlasit, ten nedostatek spánku se mi nepodařilo dospat do teď (nějak na to není čas) :-), ale tu pozitivní energii taky cítím ještě teď.
Co se týká fotek, tak ty dodám já (až se mi je podaří zpracovat). Vůbec netuším, kdy to bude, ale jakmile to bude, tak sem hodím odkaz :-). Už mě to samotného štve, že je ještě nemám zpracované.
A ještě jedno upřesnění k Epy De Myi. Není tak úplně pravda, že nebyli u ohně (respektive někteří). Jen jsme o nich ve středu nevěděli - na jedné z fotek mám důkaz, že Honza Přeslička tam byl a dokonce i hrál. Samotného mě to překvapilo, když jsem ho na té fotce našel :-). A ve čtvrtek tam byl taky, ale to jsi ho zaspal :-).
www stránky: http://drobek.nadrobeny.net
Zatím nedodány :(
Jinak novinka - pořídil jsem si roborally a navíc ještě skvělou fantasy hru Dorn. Teď to hráváme s kamarády ve volných chvílích (i když přes prázdniyn jsme se k tomu zatím řpes hromadnou rozlítanost ještě nedostali)
Určitě Ti dám vědět o příští Drobkoakci (podzim = Drobkobraní) kromě hraní a zpěvu se tam budou i hrát deskovky.
A fotky? :)
www stránky: http://drobek.nadrobeny.net
Kdyžtak překlepy a podobně prosím pište ať to můžu opravovat ;)